Nejcennější láska je láska zvířete.

                                        Askáskovi Vás vítají 

            na své webové stránce    

Chceš-li poznat skutečnou lásku bez přívlastků,  pak  je to

láska   čtyřnohých  bytostí  !          

 

Věnováno Čikoretce, kouzelné kočičce, která toto věnuje svým přátelům Askáskovým

                 Objevila se náhle. V jeden horký, srpnový podvečer seděla uprostřed mého pokoje. Jakoby z nebe spadla, jako by byla dárečkem od Boha. Láska na první pohled. Maličký andílek s rezavým kožíškem, uhrančivýma očima a rozkošným čumáčkem. Pravda, trochu pochroumaným od nedobrých lidí. S poraněnou tlamičkou, ale nikoliv srdíčkem. Půlroční léčení a péče z ní udělaly krásné a magické stvoření, plné lásky, porozumění, diskrétnosti, citu a věrnosti.

Vždycky má na mě dost času a nikdy mě neodmítá. Neuráží se pro malichernosti, neptá se, kde jsem byla, co jsem dělala a proč jsem nebyla s ní. Nezajímá ji, že jsem za naše společné peníze koupila něco pro sebe a ne pro ni, ale stará se, aby všechno, co jsem si přinesla, bylo ihned posvěceno její čistou energií. Nezlobí se, když na mě musí celý den čekat. Prostě čeká. Čeká, až se vrátím, aby mě mohla běžet přivítat a dát najevo své nezištné přátelství. Svůj čumáček otírá o můj obličej, možná je to její způsob líbání a láskyplného vyznání, možná si tak označuje, že jsem její, že prostě patříme k sobě.

Večeří ze své mističky a mezi jídlem odbíhá na můj klín, aby sebe ( nebo mně? ) ujistila, jak moc se na mě těšila a že na mě bude vždycky čekat, třeba až do konce svého života.

Jakmile se uložím ke spánku, slyším tichounké našlapování a vím, že se ke mně blíží láska. Poslouchám její pravidelný dech, jemně předená nitka mě uklidňuje a uspává, protože vím, že je všechno v pořádku. Je ke mně přitisknutá, cítím tlukot jejího srdíčka, ve kterém je pro mě tolik místa.

Moje láska je léčitelkou psychických i fyzických bolestí. Ví přesně, kdy a kam má položit svou tlapku a udělá to sama, hned a bez prošení. Cítím, jak se do mě vlévá její blahodárná energie a přijímám ji se samozřejmostí a bez uzardění, mnohdy i bez vědomí, že mi moje láska dává sama sebe. Nic za to nechce. Nečeká na moji vděčnost nebo poděkování. To k lásce přece patří…dávat. Třeba i sebe sama. Vlastně ode mě nechce vůbec nic, kromě trošky jídla a pohlazení. Nikdy si neztěžuje, že i ji něco bolí, nežádá mě o pomoc. Zaleze do koutku a čeká. Čeká, jestli i v mém srdci je tolik lásky, abych pochopila a něco udělala. Když nepochopím, nic se neděje. Zase se nezlobí, nic mi nevyčítá a její láska se nezmenší.

Je krásná, je milá, je moje. Vím, že se mnou zůstane, dokud já o to budu stát. Vím, že na její lásku se můžu naprosto spolehnout. Vím, že její přátelství mě nikdy nezklame. Až na jednu

 „ maličkost “. Není nesmrtelná. Pánem jejího života nejsem já, ale Bůh. Jednoho dne si ji vezme zpět. I když její láska i její láskyplná energie, která je na mě, ve mně i okolo mě, zůstane. A s ní i nevyléčitelná bolest. Proto nikdy ve svých modlitbách nezapomínám prosit, aby to bylo až za hodně, hodně, hodně dlouho. Skutečně se každý večer modlím za Boží požehnání, zdraví a dlouhý život své lásky Čikoretky Farryland, kočičky ze Žižkova. Děkuji Ti miláčku Čikoretko, že jsi!

( Pro svoji milovanou kočičku napsala Iva Javorková - Senzi)